“Jak se stravovat”

Prvním krokem pro dobré zažívání je důkladné rozkousání a proslinění každého sousta v ústech. Pokud jen "utrhneme" sousto a ihned jej bez řádného rozžvýkání pošleme do žaludku, tak si připravujeme budoucí zažívací potíže. Proč? Protože nedojde k rozmělnění sousta, na pokud možno kašovitou hmotu (kdy se zároveň mísí s trávícími enzymy), pro následnou lepší a rychlejší stravitelnost v žaludku. Když důkladně nerozžvýkáme sousto v ústech, to pak pokračuje nedostatečně natrávené do žaludku, který má poté více práce se zpracováním přijímané potravy a celý proces trávení se značně prodlužuje. A mimo jiné, důsledným rozmělněním potravy v ústech snižujeme i její glykemický index, což se příznivě projevuje na menším ukládání tělesného tuku v těle :o)

Jezme střídmě a pouze tolik, kolik naše tělo spotřebuje. Do žaludku běžného dospělého jedince se vejde zhruba 1 až 1,5 litru potravy (pevná strava nebo tekutina a nebo obojí dohromady). Množství pro žaludek přijatelné stravy by se dalo orientačně odhadnout podle velikosti dlaní jedince. Pokud k sobě přiložíme obě dlaně, vytvoříme si tím představu přibližné velikosti našeho žaludku. Jedna porce (snídaně, oběd,…) by tedy měla být zhruba velká tak, aby se vešla do našich spojených dlaní. Pokud budeme přijímat jednorázově mnohem větší množství potravy, dochází k nepřirozenému roztahování žaludku a časem se může poškodit žaludeční sliznice a to může mít za následek vznik například erosivní gastritidy, žaludečních vředů,...

Dále si uvědomme, že pokud je strava dobře natrávená, pak následně setrvává zhruba dvě až tři hodiny v žaludku, než dojde k jejímu posunu do střev a tím k vyprázdnění žaludku, kdy je žaludek připraven na další příjem nové stravy. Jestliže tedy nedovolíme stravě, aby se v žaludku správně natrávila a naopak jí dalším a dalším brzkým přísunem nového jídla tlačíme do střev nepřipravenou, dochází tím například k jejímu kvašení, zahnívání,… a odtud jsme už jen malý krůček od budoucích zdravotních komplikací :o( Proto jezme střídmě v podobě přiměřených porcí s dostatečnými přestávkami mezi jídly.

Doba trávení v žaludku je samozřejmě ovlivněna mnoha okolnostmi, které můžeme shrnout do jednoduché úměry. Čím je strava překombinovanější (splácané různé druhy všeho možného dohromady, průmyslově vyráběné polotovary ošetřené různými "éčky" v podobě stabilizátorů, dochucovadel, barviv…), tím je její trávení složitější a pobyt v žaludku delší.

Takže se zdá, že jednoduchá dělená strava (ne chudá, ale pestrá) by mohla být tou správnou volbou, která naše zažívání zatíží nejšetrněji a umožní nám vstřebat více živin do těla. Oddělme tedy na talíři, pokud to půjde, živočišné bílkoviny od sacharidů a trávení bude mnohem jednodušší. Bude lepší během dne jíst menší porce, s kterými si naše zažívání hladce poradí a my budeme následkem toho čilejší, odpočatější a mít čistější organismus, to znamená budeme zdravější. Samozřejmě, při skládání jídelníčku, je třeba rozlišit zaměstnání a tím výdej energie, které vykonáváme. Dřevorubci v lese bychom se asi nezavděčili s málo výživnou svačinkou.

A co pocit provinění z toho, jestli zrovna jím "správně"? Zde se nepřikláním k přepočítávání toho, kolik gramů má naše porce, protože každá potravina má svůj původ, který jí zaručuje naprosto rozdílné kalorické hodnoty. Takže je naprosto běžné, že jablko sklizené ve vyšších polohách má úplně jinou kalorickou hodnotu, než jablko vypěstované ve slunném údolí, přestože obě mají stejnou váhu. Na dovolené neřešme jestli máme před sebou tu správnou kombinaci, protože jsme zrovna na místě, kde nemáme možnost stravovat se "zdravě" po našem. Je lepší s dobrým pocitem sníst šílenost na talíři (samozřejmě ne každý den po celý rok), než se nad jídlem stresovat. Vězte, že zdravé jídlo snězené s nevolí a s výčitkami může způsobit mnohem větší škodu, než s požitkem snězená porce nevhodně složené krmě.

Zkuste co nejvíce omezit denní příjem tuků (především ztužených, tedy například různé "zaručeně zdravé margaríny",…) na asi tak deset až třicet procent denního příjmu. A pozor na skryté tuky! Například některé "zdravé" cereální sušenky nás velmi nemile mohou překvapit vysokým obsahem tuků nevalné kvality.

Co se týče podílu sacharidů a bílkovin na denním příjmu. Vycházejme z běžných doporučení, která nám říkají, že bílkovina (s co nejmenším obsahem purinů) by měla tvořit asi jednu pětinu až jednu třetinu naší denní stravy (zhruba jeden gram na jeden kilogram naší váhy). U sacharidů (nejlépe s vlákninou - například celozrnné potraviny) by měl být jejich podíl zhruba na úrovni jedné poloviny až dvou třetin denního příjmu.

© copyright biorezonance most. Jakékoli užití obrázků včetně převzetí, šíření nebo dalšího využití bez souhlasu autora není dovoleno.