Enzymy a jejich význam
Enzymy nám velmi pomáhají při získávání pro tělo potřebných živin a výrazně nám pomáhají udržovat naše zdraví. Tak to vypadá, když nebudou enzymy, nebude život. Nevypadá, ono to tak je.
Trávicí enzymy
Trávicí enzymy jsou složené bílkoviny, které umožňují trávení. To znamená, že díky enzymům se rozkládá potrava na jednodušší části, z kterých si už tělo dokáže vzít základní stavební prvky jako jsou minerály, vitamíny, bílkoviny,…
Velká většina trávicích enzymů se dá rozdělit do jedné ze čtyř skupin podle toho, co v potravě rozkládají. Jsou to především:
- proteázy – rozklad bílkovin na aminokyseliny
- lipázy – rozklad tuků na mastné kyseliny
- nukleázy – rozklad nukleových kyselin na nukleotidy
- různé amylázy, sacharázy, maltázy, celulázy a podobně – rozklad sacharidů
A víte, že trávicí enzymy vytváří celá řada různých mikroorganismů, houby a dokonce i některé rostliny - například enzymy některých masožravých rostlin? To znamená, že trávicí enzymy nejsou pouze v trávící soustavě živočichů. Ale jak jinak, nás zajímá především trávící soustava člověka.
Lidské trávicí enzymy
V ústech
Sliny obsahují enzym ptyalin, který je vytvářen hlavně příušní slinnou žlázou. Ptyalin rozkládá především škrob už při žvýkání sousta. Ale jen malá část škrobu se v ústech rozloží. Přesto ptyalin může na sousto působit ještě hodinu po polknutí sousta. Ovšem jen do doby, než potrava vstoupí do žaludku a promíchá se s žaludeční šťávou.
V žaludku
V žaludku najdeme pepsin, kterému velmi vyhovuje značně kyselé prostředí žaludku a je schopen štěpením připravit asi 10 až 20 % bílkovin neboli proteinů. Pepsin umí natrávit i kolagen (přítomný třeba v mase), který je jinak pro většinu enzymů nestravitelný. Což například znamená, že v případě špatné činnosti žaludku zřejmě nebude mít příliš velký smysl užívat kolagenové prostředky :o)
Ve střevě
Ve střevě je velké množství různých enzymů, které tráví sacharidy, tuky, bílkoviny a třeba i nukleové kyseliny (néé, to není sprosté slovo).
Rozklad sacharidů mají na svědomí především enzymy tvořené ve stěně střev a to laktáza, sacharáza, maltáza a α-dextrináza, díky nimž dochází k rozkladu na jednoduché monosacharidy („cukry“, tak trochu úplně jiné cukry, než které známe z cukřenky, neplést si je :o).
Ve střevě také dochází k velkému trávení bílkovin. Toto zajišťují pankreatické (slinivkové) enzymy. Trávení bílkovin dokončují enzymy produkované střevní stěnou. Dále je ve střevě trávena drtivá většina tuků především díky tak zvané pankreatické lipáze přítomné ve velkém množství v pankreatické šťávě. Tak zvaná pankreatická amyláza je vysoce aktivní enzym slinivky břišní, který štěpí sacharidy na maltózu či na velmi krátké glukany.
Kde ještě najdeme enzymy mimo tělo?
Především v syrové stravě. Hlavně v zelenině a ovoci. Pro naše trávení jsou úžasné enzymy z naklíčených semen. Například naklíčená vojtěška, to je poklad :o)
Ale ne všichni mohou jíst velké množství syrového ovoce a zeleniny, protože jim jejich zažívání trucuje a pouze se syrovou stravou není tak úplně zadobře. Pro ty jsou vhodné doplňky obsahující velké množství enzymů. Třeba takový ume ocet ze "švestiček" umeboši nebo kvalitní sojová omáčka, například Tamari a Shoyu, jsou velmi vhodnými ochucovadly do tepelně upravených jídel. Pamatujme na jednu důležitou zásadu, čím více je jídlo horké, tím více enzymů zničíme. Proto tato dochucovadla přidáváme do jídel až na závěr. Zároveň se snažíme co nejvíce zkrátit tepelnou přípravu zeleniny a případně ovoce.
Obrovským zdrojem enzymů jsou tepelně neupravené kvašené zeleniny známé jako pickles. Jejich příprava není příliš náročná a hlavně v zimních měsících jsou vynikajícím zdrojem enzymů. A když se dobře připraví, tak je to bašta.
Sliny obsahují enzym ptyalin, který je vytvářen hlavně příušní slinnou žlázou. Ptyalin rozkládá především škrob už při žvýkání sousta. Ale jen malá část škrobu se v ústech rozloží. Přesto ptyalin může na sousto působit ještě hodinu po polknutí sousta. Ovšem jen do doby, než potrava vstoupí do žaludku a promíchá se s žaludeční šťávou.
V žaludku
V žaludku najdeme pepsin, kterému velmi vyhovuje značně kyselé prostředí žaludku a je schopen štěpením připravit asi 10 až 20 % bílkovin neboli proteinů. Pepsin umí natrávit i kolagen (přítomný třeba v mase), který je jinak pro většinu enzymů nestravitelný. Což například znamená, že v případě špatné činnosti žaludku zřejmě nebude mít příliš velký smysl užívat kolagenové prostředky :o)
Ve střevě
Ve střevě je velké množství různých enzymů, které tráví sacharidy, tuky, bílkoviny a třeba i nukleové kyseliny (néé, to není sprosté slovo).
Rozklad sacharidů mají na svědomí především enzymy tvořené ve stěně střev a to laktáza, sacharáza, maltáza a α-dextrináza, díky nimž dochází k rozkladu na jednoduché monosacharidy („cukry“, tak trochu úplně jiné cukry, než které známe z cukřenky, neplést si je :o).
Ve střevě také dochází k velkému trávení bílkovin. Toto zajišťují pankreatické (slinivkové) enzymy. Trávení bílkovin dokončují enzymy produkované střevní stěnou. Dále je ve střevě trávena drtivá většina tuků především díky tak zvané pankreatické lipáze přítomné ve velkém množství v pankreatické šťávě. Tak zvaná pankreatická amyláza je vysoce aktivní enzym slinivky břišní, který štěpí sacharidy na maltózu či na velmi krátké glukany.
Kde ještě najdeme enzymy mimo tělo?
Především v syrové stravě. Hlavně v zelenině a ovoci. Pro naše trávení jsou úžasné enzymy z naklíčených semen. Například naklíčená vojtěška, to je poklad :o)
Ale ne všichni mohou jíst velké množství syrového ovoce a zeleniny, protože jim jejich zažívání trucuje a pouze se syrovou stravou není tak úplně zadobře. Pro ty jsou vhodné doplňky obsahující velké množství enzymů. Třeba takový ume ocet ze "švestiček" umeboši nebo kvalitní sojová omáčka, například Tamari a Shoyu, jsou velmi vhodnými ochucovadly do tepelně upravených jídel. Pamatujme na jednu důležitou zásadu, čím více je jídlo horké, tím více enzymů zničíme. Proto tato dochucovadla přidáváme do jídel až na závěr. Zároveň se snažíme co nejvíce zkrátit tepelnou přípravu zeleniny a případně ovoce.
Obrovským zdrojem enzymů jsou tepelně neupravené kvašené zeleniny známé jako pickles. Jejich příprava není příliš náročná a hlavně v zimních měsících jsou vynikajícím zdrojem enzymů. A když se dobře připraví, tak je to bašta.
© copyright biorezonance most. Jakékoli užití obrázků včetně převzetí, šíření nebo dalšího využití bez souhlasu autora není dovoleno.
